Vrtulníky

Vrtulník nebo také dnes hodně používané slovo helikopterá je letadlo, ale poháněno horizontálně rotujícímí nosnými plochami (listy). Tak jak dnes mnozí používájí slovo helikoptéra, které pochází z řeckých slov Helix(spirála) a pteron (křídlo).

Historie těchto strojů sahá až do samotné číny zejména už od 4. století př.n.l., kde byl popsán i obecný princip helikoptéry. Vrtulníky také vykresloval na svých plátnech samotný Leonardo da Vinci. Stroje podobné dnešním helikoptérám se také snažil zvěčnit i samotný Jules Vern ve svých románech. Pokud budeme chtít najít první zdokumentovaný vrtulník, který se aspoň zvedl na nějaký čas do vzduchu, tak musíme zabrouzdat do slavné Francie.



Tamnější obchodník s jízdími koly se 8. listopadu roku 1908 pokusil zvednout svůj stroj. Podařilo se mu to na pár sekund a do nepatrné výšky. Tehdejší vrtulník měl spalovací motor o síle 24 koňských sil. Po několi dnech příprav a menších úprav se Paul Corn pokusil o druhý pokus, ten se mu povedl tehdy do neuvěřitelné výšky 1,5 metru, ale bohužel tento stroj nebylo možno ovládat nijak stranově, a proto se tento typ, vznášejícího pokusu nepovažuje za helikoptéru, ale i přesto se o tento typ zajímal například sám Igor Sikorski.

Jedny z plně funkčních vrtulníku byli představeny v Berlníně roku 1938. Před druhou světovou válkou se stalo Německo velkým průkopníkem letadel s rotující plochou. Od této doby začali být helikoptéry nedílnou součástí našich životů.



Princip helikoptér

Helikoptéra můsí mít dostatek vztlačeného vzduchu, aby se dokázala udržet ve vzduchu k tomu ji napomáhá horizontálně pohybující se rotor. Naklápění kolem horizontálních os se řídí změnou úhlu náběhu listů rotoru. Díky pohonu hlavního rotoru vzniká velký kroutící moment, který můsí být kompenzován pomocným rotorem, malou vrtulí, ten také zajistí aby se mohla helikoptéra otáček kolem svislé osy. Nejtypčtějším místem pro tuto vrtuli bývá ocasní plocha, kde je uchycena vertikálně. V dněšní moderní době bývá právě tato vrtule nahrazováná kvalitním dmychadlem s vodícím prstencem.

Hlavním a jedním z nejduležitějších ovládacích prvků je Cyklika. Tímto se ovládá směr tahu hlavního rotoru. U některých vrtulníků se cyklikou naklání celý rotor, ale většinou se mění jen úhel listů.

V této diskusi zatím nejsou žádné příspěvky.